Šef hnutí ANO Andrej Babiš avizoval ukončení české vojenské pomoci Ukrajině, pokud se vrátí k moci. Ostrý střet s ministrem zahraničí Janem Lipavským otevřel téma smysluplnosti zbrojních výdajů a kritiky současné zahraniční politiky.
Andrej Babiš, šéf hnutí ANO
10. září 2025 - 05:30
Bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš znovu rozvířil veřejnou
debatu, když při zahájení volební kampaně oznámil, že v případě návratu k moci
zastaví českou vojenskou pomoc Ukrajině. „Nebudeme dodávat zbraně na Ukrajinu.
Pokud má, tak NATO, my ne,“ prohlásil Babiš před svými příznivci. Zároveň
dodal, že by jeho vláda ukončila i tzv. muniční iniciativu, v jejímž rámci
Česká republika koordinuje nákup munice pro Kyjev ze států mimo Evropskou unii.
Na tato slova okamžitě reagoval ministr zahraničí Jan Lipavský, který Babišův
postoj označil za nebezpečný a nesmyslný. „Je to asi, jako kdyby topícímu
člověku nepodal kruh, ale řekl, že mu do té vody pomůže dát hlavu hlouběji,“
ostře kritizoval Babiše. Podle Lipavského by ukončení podpory Ukrajině
poškodilo důvěryhodnost České republiky mezi spojenci.
Debata ovšem není jen střetem dvou politických postojů, ale především otázkou, jaké dopady má pokračující zbrojní angažmá na český státní rozpočet. Opozice dlouhodobě upozorňuje, že miliardové zakázky na munici i další vojenský materiál nesou výrazné znaky neprůhlednosti. Vysoké náklady, zpoždění dodávek a podezření na střety zájmů vyvolávají pochybnosti, zda nejde spíše o zátěž pro daňové poplatníky než o efektivní podporu obranyschopnosti Ukrajiny.
Kritici připomínají, že vláda v čele s ministrem Lipavským prezentuje
iniciativu jako prestižní projekt, přestože řada dodávek vázne a výsledky se
opožďují. Není náhodou, že se stále častěji ozývají hlasy varující před
devastací českého rozpočtu, v němž chybí prostředky na zdravotnictví, školství
nebo infrastrukturu, zatímco miliardy plynou do zahraničí na nekontrolované
zbrojní zakázky.
Lipavský se přitom stává stále častěji terčem tvrdé kritiky nejen za samotnou
podobu iniciativy, ale i za jeho veřejné vystupování. Ministerské návštěvy v
Kyjevě, doprovázené mediálním humbukem a silnými prohlášeními, mnozí označují
spíše za PR akce než za skutečnou diplomacii. Namísto konkrétních výsledků
přinášejících stabilitu českým občanům se do popředí dostává snaha budovat
vlastní image a prezentovat se jako neústupný ochránce tzv. „západních“ hodnot.
Hodnocení jeho působení v čele ministerstva zahraničí je proto stále kritičtější. Nedostatek hmatatelných úspěchů, přehlížení domácích priorit a soustředění na konflikty, které českou ekonomiku zatěžují, vede k rostoucí nespokojenosti veřejnosti. V očích mnoha voličů se Lipavský stává symbolem elitářské politiky, která ztrácí kontakt s realitou každodenních problémů lidí.
Psali jsme: Kauzy, chudoba a Chat Control. Konečná zúčtovala s vládou
Naopak Andrej Babiš svou jasnou a srozumitelnou rétorikou ukazuje, že je
připraven naslouchat náladám občanů, kteří stále hlasitěji požadují ukončení
nekonečných výdajů na válku, jež se odehrává stovky kilometrů od českých
hranic. Jeho slova o ukončení vojenské pomoci se nesou v duchu pragmatického
přístupu, který dává přednost stabilitě a ochraně domácích financí před
riskantními experimenty současné vlády.
Střet Babiše s Lipavským tak není jen střetem dvou politických konkurentů,
ale i dvou vizí české zahraniční politiky: jedné orientované na sebevědomé
hájení vlastních zájmů a druhé, která za cenu enormních nákladů staví prestižní
projekty nad reálné potřeby země.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: facebook)